Zemětice

Domů > Historie > Historie Čelákov

Historie Čelákov

Škola - Požár - Odhalení památníku

Původní Čelákovy

Dle vypravování starých lidí byly tvořeny třemi domky: fořtovnou - nynější to č.p. 1, hájovnou - č.p. 2 a domkem ve kterém bydlil uhlíř - č.p. 3. Tato stavení byla uprostřed lesů. Během času domů stále přibývalo, les byl kácen, takže dnes nejbližší les jest vzdálen od obce asi 10minut.

Soupis obyvatel

V Berní rule z roku 1654 uvádí se v Čelákovech tito: Sedláci - Jakub Schwach, Vávra Heczlik, Matěj Novák, Kryštof Panrvicz, Jan Vaněr a zahradník Jiřík Myslivec. V roce 1725 pak tito sedláci: Jan Černý - rychtář, Kateřina Šváchová, Jan Muller, Bartoloměj Uzlík, Michal Muller a Tomáš Černý. Dále tři chalupníci: Jiří Jindřich, Michal Hettler, Bartoloměj Jindřich. Dva domkáři: Jan Špirk a Matěj Černý, pak mlynář a pastýř.Každý uváděl faráři v Merklíně půl věrtele žita, ječmenu a ovsa. Do bijadelské kostelní pokladny plat od šesti sedláků ročně 2 zl 6 kr. Z šesti železných krav 1 zl. Celkem 3 zl 6 kr.

Josefínský katastr

Podle Josefínského katastru z roku 1787: Čp.1 Mach, čp.2 Matouš Láska, čp.3 Jan Schleist, čp.4 Matěj Brejcha, čp.5 Vojtěch Štěrba, čp.6 Rada, čp.7 Jan Schleist, čp.8 Ondřej Jung, čp9 Václav Liška, čp.10 Vojtěch Fajt, čp.11 Josef Housar, čp.12 Matěj Muller, čp.13 Vít Jindřich, čp.14 Jiřík Švácha, čp.15 Vojtěch Černý, čp.16 Jakub Černý, čp. 17 Štěpán Freiesleben (kovář).

Soupis rychtářů

Rychtáři dle farních zápisků: 1694 - Jakub Švácha, 1695 - Tomáš Šindler, 1714 - Jan Černý, 1726 - Janda, 1744 - Jan Černý, 1773 - Jan Schleist, 1795 - Šimon Černý, 1802 - Petr Fajt, 1810 Šimon Konigsmark, 1830 - Jos. Liška, 1831 - Martin Schleist, 1840 - Václav Liška, 1848 - Jan Soukup, 1858 - Vojtěch Liška, 1869 Filip Jung, 1871- Václav Liška, 1877 - Vojtěch Liška, 1879 - Filip Jung, 1882 - Václav Liška, 1883 - Jiří Černý, 1886 - Šebestián Mráz, 1893 - Šeb. Mráz, 1896 - Václav Fajt, 1900 - Vojtěch Vebr, 1904 - Vojtěch Liška, 1911 - Jan Jung, 1914 - Jakub Vebr, 1919 - Václav Maxa.

Škola

Čelákovští chodili do školy do Merklína, kde byla založena jednotřídka již v roce 1710. Vynesením zemské školní rady v Praze byla dne 14. července 1893 povolena jednotřídní obecná škola s českou řečí vyučovací. Prozatímní učebna byla u Vojtěch Lišky (v prvním poschodí). Základy školy začaly se kopati 8. května 1895. Za příčinou stavby pořídil obecní výbor v roce 1894 cihelnu na obecním pozemku za Barákem, aby měl v zásobě potřebný počet cihel. Cihlář Cyril Štýs z Bolkova vypálil v tomto roce 80 tisíc cihel. Dne 10. listopadu 1895 byla škola vysvěcena. Prvním definitivním učitelem v Čelákovech byl Antonín Kazda.

Požár

Dne 25. září 1901 o 4,30 hodině odpolední vypukl nezjištěným způsobem požár ve statku Jana Junga č.40. Při větru jihovýchodním rozšířil se v malé chvíli rozpoutaný živel na 7 sousedních statků a postupoval úžasnou rychlostí, až celá strana obytných stavení lehla popelem. Tehdáž vyhořely statky, jichž majitelé byli: Václav Jung, č 8, shořely mu byt a stáje; srub a stodola byly zachráněny. Jung Jan č.40 - shořela mu pouze stodola, chlívce poškozeny. Vojtěch Liška č. 38 - shořela mu pouze stodola. Václav Fait č. 24 - shořelo vše, jen srub zůstal. Vojtěch Liška č. 9, tomuto shořela vše úplně, jen srub zůstal. Jiří Černý č. 10 - shořelo vše, jen srub zůstal. Frant. Plocar č. 31 - vše shořelo úplně. Všecka skoro hospodářská nářadí, stavení, stroje, dříví zásoby obilní, píce zničeny úplně. Na místo požáru dorazil se stříkačkami nejprve hasičský sbor z Merklína, pak z Lišiny, ze Stoda a z Mantavy. Již nemožné se přičiňovaly zahrániti to, co se ještě zahrániti dalo. Jelikož nebyli na blízku vody, bylo třeba ji čerpati z potoka, což záchrannou práci stěžovalo. Poslední stavba na straně požáru zachvácené byla škola, kterou podařilo se zachrániti jen s velkým úsilím učitelů a občanů ze sousední obce Zemětic, řídícího učitele ze Soběkur a několika občanů z Merklína, neboť zásoby dříví kolem a i na samém dvoře a v kůlně školy již hořely. Místnosti školy byly peřinami, šatstvem, nábytkem, malými dětmi z okolních stavení požárem postižených tam donesenými, přeplněny. Jak zhoubný živel zuřil, lze souditi z toho, že stromy mezi školou a staveními úplně shořely a též i nově vysázené stromky na školním dvorku zničeny. Hnůj v kopencích na poli za vsí as 150 kroků vzdálený plamenem hořel. Dobytek, který byl při požáru z chlévů puštěn, rozutíkal se po polích a lukách a musil býti za noci hledán. Dvě větší prasata, několik husí, slepic a holubů shořelo. Nářek ohněm postižených a praskot požáru rozléhal se daleko. Škoda způsobená páčí se na 50000 K. Stavení sice byla pojištěna, ale na nepatrné obnosy pouze, takže škoda nikterak vyrovnána nebyla. Dne 28. srpna 1908 vypukla v 9 hodin dopolední požár v č. 22 ve statku Vojt. Vebra. Dle pověsti hrály si děti na blízku neopatrně s ohníčkem, od něhož chytla poblíže stojící kůlna. Od té pak stodola, naplněná již obilím. Obě budovy padly za oběť dravému živlu. Úsilí hasičského sboru z Lišiny podařilo se požár omeziti jen na tyto ztracené již objekty. Poškozený, jemuž mimo zásoby obilní shořely též všecky hospodářské stroje, byl pojištěn jen částečně.

Slavnostní odhalení památníku

Péčí Mládeže sociálně demokratické v Čelákovech byl vybudován "Památník presidentům Č.S.R. Při schůzi mládeže, která se konala 24. října 1936, navrhl pan Jan Fait, aby byl postaven "Památník". Sám se uvolil památník vytesati, aby náklad byl přiměřený a nezatížil příliš malou organisaci. Návrh byl schválen a přikročeno k přípravným pracím. Kámen - žula - pro pomník byl zhruba vylomen panem Janem Jindřichem ze Zemětic v panském lese u osady Lažany. Koncem března 1937 jej přivezl pan Václav Vébr, hostinský v Čelákovech za 70 Kč. Celý památník vážil zhruba kolem 35 q, samotné tělo 18 q. Program prací vypracovala čtyřčlenná komise ( Josef Mašát, Jan Fait, Václav Průcha a Jan Tumpach). Památník navrhl a vytesal pan Jan Fait, absolvent sochařsko-kamenické školy v Hořicích. Práce počala dne 1. dubna 1937 a bylo pracováno celkem 388 pracovních hodin. Železa k opracování ostřil zdarma pan Jan Jindřich ze Zemětic. Dne 15. května 1937 byl památník pomocí kladkostroje postaven. Okolo pomníku postaven drátěný plot. Betonovou podezdívku pod plot postavil pan Jaroslav Hettler, zedník - zdarma. Zahrádka byla vyplněna zeleným trávníkem. Slavnostní odhalení a předání veřejnosti se konalo 30. května 1937 za osobní účasti pana předsedy senátu Dr. Františka Soukupa. V předvečer slavnostního dne se konala slavnostní schůze a obecní zastupitelstvo se usneslo jednohlasně zvoliti oba pány presidenty - Osvoboditele T.G. Masaryka a presidenta E. Beneše čestnými občany obce Čelákov. Již brzy ráno sjížděli se četní hosté. Počasí bylo velmi příznivé. Celá vesnička tonula v záplavě praporů a květů. Náves byla nově upravena a v jejím středu bíle zabalený památník působil slavnostním dojmem. Po 9. hodině vyšel průvod. V jeho čele nesena státní vlajka. Následovali školní dítky v národních krojích, hudba, krojovaná mládež. Průvod prošel celou obcí a před desátou hodinou se shromáždili před pomníkem, kde byla postavena slavnostní tribuna ozdobena prapory ve státních barvách a chvojím. Přesně o 10 hodině za zvuků fanfár z Libuše přišel pan předseda senátu Dr. František Soukup. Před tribunou uvítala jej jménem všech žákyně Anna Raunerová a předala mu kytici červených karafiátů. Děti obecné školy, za vedení řídícího učitele Josefa Ženíška přednesly sborovou recitaci "Hold státní vlajce". Recitace působila svou opravdovostí a vroucností na všechny účastníky hlubokým dojmem. Pan předseda senátu za ni dětem se slzami v očích pohnutým hlasem poděkoval. Za zvuků státních hymen vztyčena státní vlajka. Slavnost skončila v poledních hodinách. Poté se Dr. Soukup zapsal do pamětní knihy.

Více na stránkách Čelákov

...(Zpět)

Počítadlo.cz